Čarodějnice, Keltové a svátek Beltine - Články - Astronákupy

Čarodějnice, Keltové a svátek Beltine

Čarodějnice, Keltové a svátek Beltine



Že je máj lásky čas, platilo již v dobách starých Keltů. Zvyk „pálení čarodějnic“ má dlouhou historii, která sahá až do jejich časů, ne-li ještě dál. Svátek jménem Beltine byl slavností lásky, plodnosti, magie a přivítáním letního období, plného života a radosti. Prozradíme vám, jaký byl jeho mystický význam!

Život proti smrti

Tajemné slovo Beltine, což je starobylý název tohoto svátku, má spojitost s keltským bohem Belenem, který byl v některých částech keltského světa uctíván jako bůh Slunce a ohně, a někdy ztotožňován s římským Apollónem. Tento den byl považován za začátek světlé letní poloviny roku, zatímco Samhain, jenž se nám taky zachoval až do dnešních dnů v podobě svátku Všech svatých, byl začátkem zimy a období tmy. Pro naše dávné keltské předky, znalé přírodních cyklů a magie, to byly dva nejdůležitější dny v roce. Beltine byl slavností života a plodnosti a Samhain zas připomenutím smrti, v tento den prý dokonce bylo možné setkat se s mrtvými.

Očistný oheň a posvátný sex

Beltine je svátkem ohně – ústředním bodem oslav byly posvátné ohně, mezi nimiž museli projít nejen všichni lidé, ale také všechen dobytek, čarodějný oheň je měl svojí magickou mocí očistit ode všeho zlého a nečistého a zbavit nemocí. Málokdo dnes ví, že při magickém čarodějnickém rituálu jsou ohně dva. Tzv. černý a bílý. K černému se jde nejdříve, abychom do něj mohli imaginárně vložit vše zlé a špatné a pak se přesouváme k bílému, již očištěni, a dáváme do něj svá přání. Bylo důležité magicky chránit i zvířata, protože ta se po tomto datu poprvé v roce vyháněla na letní pastviny dál od vesnice, kde na ně mohly číhat různé nástrahy v podobě zlých energií. Pak už se hrálo, zpívalo, tančilo a bavilo – a to mnohdy pořádně nevázaně! Ve svátek života, plodnosti a lásky bylo totiž povoleno i to, co se jindy nesmělo, a tak po světe chodilo hodně dětí, počatých právě v tento den. Věřilo se, že takoví lidé se budou po celý svůj život těšit velkému štěstí!


Májka a rozkvetlá třešeň

I další zvyky se nerozlučně spojovaly, a mnohé dodnes spojují s láskou a sexualitou. O Beltinu si mládenci a dívky mezi sebou vybírali Zeleného krále a Zelenou královnu, kteří pak společně hráli roli v dalších magických obřadech. Sexuální podtext má jak tradiční stavění májky na vesnicích, tak i pověra, že žena, políbena na prvního máje pod rozkvetlou třešní, zůstane po celý rok krásná. Jen škoda, že v teplejších oblastech jsou v tento den třešně již dávno odkvetlé – zkuste tedy najít aspoň nějaký jiný vhodný kvetoucí strom, svůj účel to splní! Ty ženy, které nemají partnera, by si pak měly za svítání stoupnout pod břízu, položit si ruku na srdce a požádat Venuši, patronku všech žen, o lásku. Přání by pak měla být vyslyšena. Přání si můžeme říct i v duchu, avšak neměly bychom si přát materiální věci, jako např. muže se zlatou kreditkou!

Co vlastně pálíme?

Jak je však možné, že se z Beltinu, svátku plného magických zvyklostí, najednou stalo pálení čarodějnic? Za otočení významu mohou středověké čarodějnické procesy a snaha církve o potření všeho, co v sobě neslo pohanské dědictví. A tak byl někdejší Beltine přejmenován a v ohni už nehoří všechno zlé a nečisté, ale končí v něm údajně zlé čarodějnice. Dnes však už víme, že magie může být nejen černá, ale i bílá, a může lidem pomáhat k dosažení štěstí a dobrých cílů. Nebojme se proto čarodějnic a pojďme společně k zářícímu ohni oslavit příchod léta, radosti a lásky.