Velikonoce a jejich magické zvyky - Články - Astronákupy

Velikonoce a jejich magické zvyky

Velikonoce dnes známe jako křesťanský svátek, ale množství zvyků, které se k nim vážou, je dávnějšího pohanského původu a jsou obestřeny rouškou tajemství. Velikonoce jsou svátky příchodu jara i oslavy zmrtvýchvstání – setkáváme se zde s tajemným mystériem smrti a zrození, které fascinovalo lidi odedávna...

Čtyřicet dnů, šest nedělí …
Velikonoční tradice a mystéria se původně začínaly mnohem dřív, než o samotných Velikonocích. Tradiční křesťanská postní doba, která se začíná o Popelečné středě 40 dnů před svátky, uzavírá veselé masopustní období a trvá dlouhých čtyřicet dnů. V této době bylo přísně zapovězeno jíst maso i další bohatší jídla, konzumovat alkohol, ale i bavit se, zpívat a tančit. Šest nedělí během postní doby mělo svá jména a vázaly se k nim různorodé zvyky a pověry. Názvy jsou to mnohdy zvláštní – první postní neděle je Černá, další je Pražná, pak následují Kýchavá, Družebná, Smrtná a Květná.

Blízkost smrti a nová naděje
O Popelečné středě dělával kněz lidem na čelo popelem křížek se slovy: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“. Třetí postní neděle se zvláštním názvem Kýchavá se zas kdoví proč spojuje s pověrou, že kolikrát si člověk kýchne, tolik let bude živ. O zlověstně znějící Smrtné neděli bylo zvykem vynášet Morenu, neboli Smrtku – symbol zimy. Slaměná figurka ve starých šatech se zapálila a hodila do vody na připomenutí toho, že krutá zima konečně umírá a její moc přebírá jaro. To, co zabíjelo, musí nyní taky umřít...

Síla Luny a pohanský odkaz
Termín Velikonoc se odvíjí od dění na obloze – Velikonoční neděle je první nedělí, následující po prvním jarním úplňku. I křesťanská církev, která se jinak v historii snažila potírat uctívání přírody a přírodních cyklů, se zde řídí pradávnými zvyky spojenými s tajemnou sílou Luny, což je pozoruhodné a vypovídá to hodně o důležitosti tohoto nebeského tělesa pro náš život. Velikonoce samotné jsou i dnes směsí křesťanských a pohanských zvyků, k nimž patří třeba pověstná a dámami nepříliš milovaná pomlázka, kterou mimochodem nenajdeme nikde jinde, než v Česku a na Slovensku, je tedy ryze slovanským zvykem. Její skrytý význam nás odkazuje k mystériu plodnosti – co asi tak může symbolizovat , když muž ženu vyšlehá vrbovými proutky a za odměnu pak dostane vajíčko – starý symbol plodnosti? Moc se o tom nemluví, ale kdo se trochu hlouběji zamyslí, nestačí se divit!

Symboly Velikonoc
Malovaná vajíčka jsou symbolem života nebo naděje na nový život. Jejich zdobení připomíná jak příchod jara, tak i křesťanskou naději na věčný život. Proto bylo zvykem zdobit vajíčka především barvami, které v tajné řeči symbolů znamenají život – červená jako krev, žlutá jako Slunce a zelená jako rostlinstvo. Beránek, další starý symbol, se váže nejen k umučenému Ježíšovi, ale taky nám připomíná jaro a co je pozoruhodné, váže se i ke znamení Berana, jež v době Velikonoc vládne na obloze!